Zaměstnavatelé marně hledají lidi, přestože je nezaměstnanost rekordně nízká — a právě tenhle rozpor je jádrem celého sdělení.
Otevřít celou infografiku (PDF)
Komu je infografika určená
Infografiku jsem směřovala především k HR profesionálům a náborářům — tedy k lidem, kteří denně řeší obsazování pracovních pozic a hledání vhodných kandidátů. Pro tuto skupinu je téma neobsazenosti volných míst aktuální a praktické. Pomáhá jim pochopit, proč je nábor v některých oborech tak obtížný a kde leží největší bolavá místa trhu práce.
Sekundárně může infografika oslovit i personální manažery a stratégy, kteří rozhodují o náborovém rozpočtu a směřování personální politiky. Pro ně je užitečné vidět nábor v širším kontextu — nejen jako jednotlivé pozice, ale jako strukturální problém celého trhu práce.
Účel infografiky
Hlavním účelem infografiky je argumentace změny. Nechtěla jsem pouze informovat, ale dovést čtenáře k závěru, že tradiční přístup k náboru — tedy čekat na „hotového“ kandidáta — v řadě oborů přestává fungovat. Infografika proto nabízí i doporučení (rekvalifikace, cílení na nevyužité skupiny, revize požadavků na pozice), která mají HR profesionály vést k úvaze o změně náborové strategie.
Vedlejším účelem je vzdělávání. Infografika srozumitelně vysvětluje pojem strukturálního nedostatku pracovní síly a ukazuje zdánlivý paradox: zaměstnavatelé marně hledají lidi, přestože je nezaměstnanost rekordně nízká. Tento rozpor je jádrem celého sdělení.
Záměrně jsem volila odlehčenější, hravější formu — výrazné barvy a rukopisné písmo — aby infografika působila přístupně a nepůsobila jako další strohá statistická zpráva, kterých je v HR prostředí dostatek.
Výběr tématu
Téma infografiky jsem si vybrala na základě oboru, ve kterém se pracovně pohybuji, a to je svět práce. Infografika měla být hodnotově přínosná, ale i odlehčená. Nejvíce jsem se zamýšlela nad výběrem tématu, protože mi v hlavě běželo mnoho variant, z čeho infografiku udělat. A jelikož v práci s daty pracuji často a data prezentuji v různých podobách, snažila jsem se tento úkol co nejvíce skloubit s praxí. Nakonec jsem se rozhodla využít jeden dataset, který jsem už zpracovávala v průběhu semestru, a další dataset z MPSV.
Zvažovala jsem také použití firemních dat z mé práce, se kterými běžně pracuji. Nakonec jsem ale zvolila bezpečnější cestu a postavila infografiku výhradně na veřejně dostupných datech (MPSV a ČSÚ), abych se vyhnula práci s citlivými interními údaji.
Propojení dvou datasetů
Za nejpřínosnější považuji propojení dvou pohledů do jednoho příběhu. Dataset z MPSV — analýza neobsazenosti volných míst podle profese — ukazuje stranu poptávky: kolik pozic firmy nemohou obsadit a jak dlouho. Dataset z ČSÚ o míře nezaměstnanosti podle věku a pohlaví, který jsem zpracovávala už v jednom z dřívějších úkolů, naopak ukazuje stranu nabídky: kdo je vlastně bez práce. Teprve spojení obou stran dává smysl výsledné tezi o strukturálním nesouladu na trhu práce.
Volba formy a stylu
Prošla jsem dvěma verzemi vizuálního stylu. Nejprve jsem zkoušela minimalistickou, decentní podobu, ta mi ale přišla na infografiku příliš „úřední“. Nakonec jsem se přiklonila k hravějšímu stylu s výraznými barvami a rukopisným písmem. Pracovala jsem také s různými typy vizualizací (ukazatel, sloupcové grafy, prstencový graf, skupinový graf), abych udržela vizuální pestrost a čtenáře nezahltila jedním typem grafu.
S čím jsem bojovala
- Udržet zásadu „méně je někdy více“ i při třech vizualizacích — bylo lákavé přidávat další a další čísla, ale musela jsem hlídat, aby infografika zůstala čitelná a měla jasné hlavní sdělení.
- Sladit barvy tak, aby nesly význam a nebyly jen dekorací — například odlišit sektory u nejhůře obsaditelných profesí.
- Převést abstraktní velké číslo (110 344 neobsazených míst) do podoby, kterou si člověk dokáže představit.
Co mi přišlo podnětné
- Zjištění, že lidské měřítko data oživí — srovnání počtu neobsazených míst s počtem obyvatel celého Liberce udělalo z abstraktního čísla něco zapamatovatelného. Připomnělo mi to princip ISOTYPE, o kterém jsme se v kurzu bavili.
- Síla protikladu v datech — nejsilnějším momentem infografiky se ukázalo zjištění, že chybí zároveň manuální dělníci i vysoce kvalifikovaní specialisté (lékaři, programátoři). Tento kontrast funguje jako překvapení, které čtenáře vtáhne.
- Že dobrá infografika není o množství dat, ale o jednom jasném příběhu, ke kterému všechny vizualizace směřují.
Limity a prostor ke zlepšení
Jsem si vědoma toho, že data o neobsazenosti volných míst jsou momentkou jednoho období a nezachycují vývoj v čase — infografika tedy ukazuje stav, nikoli trend. Zajímavým rozšířením by bylo doplnit vývoj neobsazenosti v čase nebo regionální srovnání podle krajů, která datasety rovněž umožňují. To by ale šlo nad rámec jednoho přehledného výstupu.
Zdroje dat
MPSV ČR — Analýza neobsazenosti volných pracovních míst podle profese (klasifikace CZ-ISCO). Data Úřadu práce ČR, dostupné z data.mpsv.cz.
ČSÚ — Obecná míra nezaměstnanosti (%), tabulka ZAM06B, průměr za roky 2023 a 2024. Dostupné z vdb.czso.cz.